Dílna

Naše výtvarná dílna vznikla na jaře 2008 jako pokus udělat si prostor pro vlastní tvorbu.
Jenže pak se probudil starý sen – udělat něco takového pro lidi. Tak jsme to zkusili a ono to šlo a jde to pořád.
Dílna je otevřeným prostorem pro všechny, kteří neztratili chuť vymýšlet, hrát si, tvořit. Nemusíte se bát zkusit si v dnešním  světě odosobněné dokonalosti a sériovosti vyrobit třeba nedokonalý, ale zcela lidský výrobek – hrnek, misku, náušnice, zrcadlo, tričko, mozaiku, sochu, o kterém budete moc dobře vědět kde, kdy a proč vzniknl…a radost budete mít nejen ze samotného výtvoru, ale hlavně při jeho tvoření…

O nás

A proč Bosorka?
Nikdo moc netuší, kdo to vlastně Bosorka je – je to zlá čarodějnice nebo hodná víla?
Tančí nebo vymýšlí podlé záludnosti? A když už, vymýšlí je na ty zlé, nebo na ty dobré lidi?
A kdo je vlastně dobrý a kdo zlý?
Je krásná nebo ošklivá? A jak se pozná, že je něco ošklivé?
Asi jak kdo chce… A jak to chcete vy?

To jsme my

Klára

Jako malá jsem dost trpěla tím, že neumím namalovat koně nebo takový ty pěkný obrázky, co holky kreslí. Po čase jsem zjistila, že to neumím namalovat, ale docela mi to jde udělat 3D – z hlíny, z prkýnek, vosku, sádry. Dost mě to bavilo, ale protože jsem neuměla nakreslit toho koně, tak jsem se nikdy neodvážila přihlásit se na jakoukoliv výtvarnou školu, a proto jsem v Praze vystudovala Peďák – češtinu a občanku pro 2.a 3.stupeň. Pak jsem se zničehonic, aniž bych po tom nějak prahla, ocitla v Krkonoších. Nutkavá potřeba stále něco tvarovat mě neopustila, a tak jsem si v létě 2009 zařídila dílnu. Ale asi jsem neměla dost odvahy hrát si na umělce, tak se z dílny stal otevřený prostor pro všechny, kdo chtějí tvořit, malovat, vyrábět. A vůbec nevadí, že to neumí. V dílně i ve škole, kde učím výtvarku místo češtiny, se snažím vytvářet prostor pro celkový kreativní přístup ke světu a radost z opravdových i když nedokonalých věcí.

Lůca

K hlíně jsem se dostala v první třídě, když mě naši přihlásili na kroužek keramiky která se pro mě stala láskou na celý život.  Vystudovala sem SUPŠ v UO obor Propagační výtvarnictví, grafická úprava tiskovin, dále pak   
UPOL – Pedagogiku se zaměřením na výtvarné umění. V rámci programu ERASMUS jsem rok studovala ve Valencii fotografii a figurální kresbu. Po škole jsem pracovala v SVČ, kde jsem učila veškeré kreativní kroužky a vedla workshopy pro veřejnost. Pak mě osud zavál do Janských Lázní, kde jsem se seznámila s Klárou a naskytla se mi tak příležitost začít pracovat v dílně Bosorka. A tak se mi splnil sen, má práce je i mým koníčkem. Kromě keramiky ráda fotím, okrajově se věnuji grafice a ráda experimentuji v jiných řemeslech a materiálech.

Ivča

Ahoj, já jsem Iva. Když jsem byla malá, nejlepší dárek na světě pro mě byly pastelky, protože jsem prý stále malovala. Bavilo mě i různé věci vyrábět. Asi proto jsem si ve 25ti letech udělala rekvalifikaci v oboru keramik. 
Ovšem až od roku 2011, kdy jsem potkala Kláru a začala pracovat v Bosorce, jsem se keramickému řemeslu mohla věnovat intenzivně. Dodnes mi točení na hrnčířském kruhu připadá jako kouzlo, kdy z hroudy hlíny vytočím třeba hrnek. Malovat mě baví dodnes, jen místo papíru teď používám keramiku.